AeroMobil představí „létající auto“

„Létající auta“ by se měla stát budoucností dopravy. Ve většině případů nejsou schopna jízdy po zemi. Čeká lidstvo revoluce v dopravě?

Létající automobil je dopravní prostředek, jehož účelem je osobní přeprava, podobně jako u dnešního osobního automobilu. Je zde přidán i pohyb nad zemským povrchem.

Přechod z jedné fáze do druhé vyžaduje určitý proces, který je nutno vykonat manuálně nebo automaticky (např. natažení/zatažení nosných křídel, vysunutí/zasunutí rotoru apod.).

Létající automobily už byly slibovány mnoha společnostmi, avšak žádná dosud nedotáhla tento futuristický sen do konce. Slovenský AeroMobil by mohl tuto velkou myšlenku dotáhnout do zdárného cíle.

Vznik létajících automobilů brzdí především samotná konstrukce a na druhém místě to je legislativa (vyrobený stroj by měl splňovat požadavky jak pro auto, tak pro letadlo).

Jak je to s létajícími auty?

Proč se doposud létající auta neprosadila? Propagátoři této technologie vidí za tímto problémem narušení cyklu spotřeby energie. Od 70. let prý stagnuje. Vynálezy, které měly používat levnou energii se dnes bohužel nepoužívají, protože je prý lidstvo nemá.

Technologický rozvoj probíhá jen v odvětvích, kde se používají stará fosilní paliva (IT, finančnictví a biomedicína). Prvním viníkem je obava z používání jaderné energie – její vývoj není tak rychlý, jak se předpokládalo. Druhým důvodem je bujení byrokracie, která zkomplikovala experimentování.

Létající auto se jako koncept objevilo poprvé již před autem i letadlem. Do poloviny 19. století prakticky neexistovala síť silnic a řešilo se, jak se bez nich pohybovat rychle po zemi.

Bylo těžké vymyslet stroj, s dostatečně pevným podvozkem pro jízdu, avšak dostatečně lehké pro let. První auto tak vzniklo, když se zbavilo křídel, a první letadlo, když se zbavilo podvozku s pevnými koly.

Podruhé se létající auta objevila po první světové válce, která umožnila do vzduchu dostat tunovou bombu, nebo tunovou karoserii s pasažéry. Pak přišla další válka a když se v poválečné prosperitě objevily lepší a už zcela funkční modely, jejich další rozvoj zařízly snaha o energetické úspory a obavy o bezpečnost.

Potřetí je myšlenka létajícího auta zaměřena na osvobození od zácp a od byrokracie. Zatím není jasné, jaké prostředí by bylo vytvořeno jejich hromadným používáním. Technologie, hlavně ta dopravní má totiž největší dopad na vzhled a funkčnost měst.

Komplikace létání ve městech

Létající auto budí v lidech patřičnou nedůvěru, neboť je zafixováno, že létání je náročný proces. To je však ten nejmenší problém. Spíše jde o to, že létat by mohl skoro každý, protože pilotní výcvik obvykle trvá 3 měsíce (= běžný čas ke zvládnutí autoškoly).

Technické aspekty letu, motorů, řízení, výroby, distribuce i energie jsou vedlejší v porovnání s jinou překážkou – nepraktičností pro obsluhu současných koncentrací budov v místech s nejvíce pracovními místy: městech.

Současné horizontální odstupy mezi jednotlivými letadly jsou asi 9 kilometrů. V případě, že by létající auta měla jen kilometrový odstup, nad městem velikosti Českých Budějovic by mohlo být najednou v jedné výšce jen 56 létajících vozidel.

Let vyžaduje lehké a křehké auto, takové je na druhou stranu velmi náchylné na sebemenší poškození. I malá srážka ve vzduchu znamená kromě nebezpečí pro piloty a pasažéry značné riziko pro životy a majetek v místě dopadu.

Dále by auta musela být zaparkovaná nebo bezpečně přivázaná, aby je neodnesl vítr. Samotné parkování by bylo ještě více komplikovanější a tvořily by se dlouhé fronty.

Letiště pro létající automobily

Vzlet a odlet současných létajících aut vyžaduje klasické letiště s ranvejí. Létající auto může fungovat jako rychlé spojení mezi letišti jednotlivých měst, odkud po přistání jede dál do finální destinace jako klasické auto. Ve velmi malém množství je to představitelné. Avšak létající auto má být vozidlem pro všechny.

Dalším problémem by byla kapacita letišť. O ploše na přistávání nemluvě. A jak by se potom řešila distribuce budov? To je ve hvězdách.

AeroMobil

Společnost AeroMobil svoje první létající auto představila v roce 2013 a dnes má v plánu dostat svůj vůz na trh, přesněji do konce tohoto roku.

Firma nyní testuje model 4.0, který se už objevil na různých místech světa (Miami, Monako, Paříž, Londýn, Brusel, Šanghaj). Stroj nalétal několik tisíc hodin, což je dobrá vizitka.

AeroMobil umožňuje skutečné cestování po klasických silnicích. Konverze z letového režimu do jízdního trvá okolo cca 3 minut (sklápění křídel, umístěných během jízdy podél trupu stroje). Stroji stačí travnatá plocha: 400 metrů na vzlet, 300 metrů na přistání.

Stroj má pod kapotou hybridní turbomotor s výkonem okolo 300 koní. Dovnitř se vejde jeden pasažér (kabina je dvoumístná) a na jednu nádrž ujede až 520 km, ve vzduchu až 740 km. Maximální rychlost na silnicích je 160 km/h, ve vzduchu 260 km/h.

Létající stroj se nyní snaží získat evropskou leteckou certifikaci, poté by měla následovat certifikace za mořem. Společnost láká hlavně na vysokou bezpečnost stroje, neboť obsahuje záchranný padák, karbonový kokpit kolem posádky a také systém autopilota.