Raw strava – barevné a chutné jídlo, které dodá energii

Je to pouze módní hit nebo je to trend? Vše to začalo vegetariány, pokračovalo to vegany a dnes už se objevují skupiny jako třeba frutariáni nebo vitariáni. Kde má v tomto všem místo raw strava? A co to vlastně raw strava je?

Všechny výše zmíněné skupiny lidí inspiruje zdravý životní styl. Za zdravou stravu považují jídlo přírodou stvořené, a to zeleninu, ovoce, ořechy a semena, vše nejlépe v nezpracovaném, čerstvém a zralém stavu. Jedna ze zmíněných skupin nekonzumuje maso, jiná ani žádné jiné potraviny ze zvířat. Tatarák nebo steak jsou tak některým lidem praktikující raw stravování zapovězeny. Kam se řadí raw strava?

Co je to raw strava?

Slovní spojení raw strava znamená v překladu syrové jídlo, syrová strava. Syrovou potravinou se rozumí jakákoli potravina, která nebyla tepelně upravena, zpracována nebo zahřáta nad určitou teplotu. Syrová strava může zahrnovat ovoce, zeleninu, ořechy, semena, obiloviny, a dokonce i syrové živočišné produkty, jako je sushi nebo sašimi.

Hlavním principem konzumace syrové stravy je přesvědčení, že vaření může zničit enzymy, vitaminy a minerály v potravinách, čímž se stávají méně výživnými. Proto se příznivci syrové stravy často rozhodují jíst potraviny v jejich přirozeném, tepelně neupraveném stavu, aby si tyto živiny zachovali.

Příznivci syrové stravy věří, že konzumace potravin v jejich přirozeném stavu přináší maximální výživové hodnoty. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny potraviny jsou bezpečné nebo zdravé pro konzumaci v syrovém stavu, a při konzumaci syrových potravin je třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Kde se vzal trend raw stravování?

Syrová strava pochází z různých starověkých kultur, kde vařená strava nebyla běžná. Historické záznamy uvádějí, že staří Egypťané, Řekové a Římané konzumovali převážně syrovou stravu, která se skládala z ovoce, zeleniny, ořechů a semen. Kromě toho ájurvéda, tradiční indický systém medicíny, podporuje konzumaci syrové stravy kvůli jejím zdravotním přínosům.

V moderní podobě získala syrová strava popularitu koncem 19. století. V polovině 20. století syrovou stravu dále propagoval Dr. Max Bircher-Benner, švýcarský lékař, který věřil, že syrové ovoce a zelenina mají zásadní význam pro dobré zdraví.

Současné hnutí raw stravy získalo větší uznání v 70. letech 20. století. Od té doby se syrová strava dále vyvíjela a k její popularitě přispěly různé zdravotní a ekologické problémy, a také etické aspekty související se zacházením se zvířaty v potravinářském průmyslu. Toto je také hlavní důvod proč čím dál tím více lidí vyhledává rostlinné náhražky masa.

Jak začít a kde vzít inspiraci?

Začít se syrovou stravou může být skvělý způsob, jak zlepšit své zdraví a zvýšit příjem čerstvých, plnohodnotných potravin. Prvním krokem je nalezení informací. Dnes už je k dispozici spousta různých knih, fungují diskusní fóra a velmi inspirující jsou také kurzy „nevaření“ tj. kurzy přípravy raw stravy.

Výhodou takového kurzu je to, že zde člověk potká zajímavé lidi, se kterými si může sdílet názory, praktické zkušenosti, informace i dobře míněné rady. Ale také inspiraci pro samotnou přípravu jídla v kuchyni, recepty a podobně.

TIP: Pro ty, co chtějí jíst zdravě je zde fitness jídelníček zdarma.

Druhým krokem je postupný přechod na raw stravu. To znamená, do svého jídelníčku postupně zařazovat více syrových potravin. Začít lze tím, že do jídel a svačin si člověk přidá více ovoce, zeleniny, ořechů a semínek a postupně omezí zpracované nebo tepelně upravené potraviny.

V případě, že tato strava člověku vyhovuje je určitě dobré si udělat zásoby čerstvých potravin. Nejlepší je návštěva farmářských trhů, obchodů se zdravou výživou nebo oddělení biopotravin v obchodech s potravinami, kde lze najít různé druhy čerstvého ovoce a zeleniny.

Hledat inspiraci a nápady může člověk také v knihách, na webových stránkách a blozích o raw stravě. Výborným zdrojem inspirace pro raw stravu můžou být také sociální sítě. Zde se také dozvíte kolik procent Čechů nejí maso.

Náročnost přípravy

Příprava syrové stravy může být náročná kvůli několika faktorům. Raw strava často vyžaduje mnoho příprav a plánování. Je to proto, že syrové ovoce, zeleninu, ořechy a semena je třeba před konzumací řádně omýt, oloupat, nakrájet a někdy i namočit.

Udržování rozmanité a vyvážené syrové stravy může být také obtížné. Náročné může být zahrnout všechny základní živiny nezbytné pro dobré zdraví. Je třeba pečlivě zvážit co jíst, aby jídla obsahovala různé druhy ovoce, zeleniny, zdroje bílkovin a tuky.

Přístup k široké škále surovin může být omezen sezónností. Některé druhy ovoce a zeleniny nemusí být k dispozici celoročně, což ztěžuje trvalé udržování pestré stravy. Nicméně pomoci mohou různé doplňky stravy, jako například Herboxa.

Nicméně problém u samotné raw stravy může být pro některé jedince horší stravitelnost kvůli vyššímu obsahu vlákniny. To může vést k zažívacím potížím, jako je nadýmání nebo plynatost.

Proto je důležité postupné zařazování syrové stravy a přizpůsobování se jí. Důležité je správné mytí, manipulace a skladování syrových surovin. Většina jídel je rychlovka, na raw stravě je právě velkou výhodou její jednoduchost.

Její přípravu zvládnou také pracovně hodně vytížení jedinci. Rozmixovat banán s listy špenátu nebo jahody s jablkem je práce i s přípravou na 10 minut. Vlastně se jedná o podobnou náročnost jako namazat si chleba máslem. Rozdíl je však v tom, že ovocný koktejl je vydatná a zároveň svěží snídaně plná vitamínů a prospěšných látek.

Jak reagují na syrovou stravu malé děti?

Je nezbytné si uvědomit, že reakce malých dětí na syrovou stravu se může lišit v důsledku osobních preferencí, kulturních vlivů, předchozího kontaktu a individuálních vývojových stadií. Je důležité zavádět syrovou stravu postupně, zapojovat je do přípravy jídla a poskytovat jim pozitivní zkušenosti, aby se v nich během růstu podpořily zdravé stravovací návyky.

U malých dějí je to individuální. Čím je dítě mladší, tím víc nenuceně ochutnává. Důležité je děti nenutit, přirozeně jim jít vzorem. Starší děti překonávají vzdor, zažité vzorce a nechtějí často ani ochutnat. Čím dříve se děti naučí jíst syrovou stravu, tím přirozenější to pro ně bude.

Výhody raw stravy

Mezi ty zásadní výhody určitě patří zlepšení trávení. Syrové potraviny mají obvykle vysoký obsah vlákniny, enzymů a vody, což může pomoci podpořit zdravé trávení a zabránit problémům, jako je zácpa. V případě syrové stravy lze zvýšit příjem důležitých živin, jako jsou vitamíny, minerály a antioxidanty, protože vařením se některé z těchto živin mohou zničit.

Některé jedince určitě potěší úbytek hmotnosti. Syrové potraviny mají obvykle nízký obsah kalorií a vysoký obsah vlákniny, což může přispět k hubnutí a podpořit zdravou regulaci hmotnosti. A protože jsou syrové potraviny často bohaté na přírodní cukry, vitamíny a minerály, mohou poskytnout přirozenou dávku energie a pomoci v boji proti únavě.

Mezi další výhody raw stravy pak dále patří zlepšení zdraví pokožky, snížení zánětů, zlepšení funkce imunitního systému, zlepšení zdraví střev nebo snížení rizika chronických onemocnění. Výhodou je také to, že jídlo nikdy nevystydne a je nádherně barevné.

Čím déle je člověk na raw stravě, tím více se mu rozšiřuje chuťové spektrum a zvyšuje citlivost. Dost často se vyskytují námitky, že raw strava pořádně nezasytí, a že má po ní člověk brzy hlad. Není to však pravda. Raw jídlo je poměrně vydatné a syté, to znamená, že není potřeba ho sníst hromadu.

Každý jsme originál

Výhodou raw stravy je, že se po jídle člověk necítí unavený a nemá potřebu si odpočinout a dát si „dvacet“. Naopak, raw strava nezatěžuje tělo. Nabije ho energií. Je důležité nezapomínat však, že každý z nás je originál, co sedí jednomu, nemusí zaručeně prospívat druhému.

Každý si musí najít svou cestu a tou se vydat. Důležité je, aby se cítil po fyzické i psychické stránce v souladu s tím, co dělá a co si vybral. Cestou je naslouchat sám sobě, svému tělu a pokud člověk cítí, že ta či ona potravina či kombinace potravin mu nesedí, dát si příště jinou. Lze být 100 % raw, ale také třeba jen ze dvou třetin, záleží pouze na každém jedinci, jeho víře a pocitech.

Názory okolí

S přechodem na raw stravu se samozřejmě mohou objevit zvídavé otázky přátel, kolegů a lidí v okolí. Někomu nemusí být úplně příjemné jim vysvětlovat, proč s nimi nejdou na „normální“ oběd nebo večeři do restaurace. Pro slabší povahy to nemusí být úplně komfortní, a nemusí nátlak okolí snášet pozitivně.

Nemluvě pak o rozepřích doma, pokud názory na stravu nejsou jednotné. Z hlediska ekonomického je pravda, že kvalitní raw potraviny, především tedy v BIO kvalitě, jsou dražší, a ne vždy všude dostupné. Výborným zdrojem kvalitních čerstvých potravin jsou různé tzv. bedýnky (např. bio bedýnky, fresh bedýnky, gama bedýnky). Některé ovoce je však lépe nakupovat osobně podle vůně či zralosti.

Raw strava – recepty

Pro inspiraci je zde jeden zdRAWější recept na sezamový raw karbanátek s paprikovým dipem. Je to skvělá zdravá večeře nebo oběd:

Raw karbanátky

Počet porcí: 5

Ingredience:

40 g kešu, 105 g mandlí (předem namočených a usušených), 45 g tmavého lnu, 5 ks datlí (předem namočených), 105 g sušených rajčat (předem namočených), 45 g bílého sezamu, 25 g tahini, 10 ml olivového oleje, 50 ml citrónové šťávy, 13 ml jablečného octa, 5 g čerstvé bazalky, 1 stroužek česneku, špetka sladké papriky

Ingredience – paprikový dip:

175 g keříkových rajčat, 105 g červené papriky, 0,5 lžíce citrónové šťávy, 15 ml agáve sirupu, špetička sladké papriky, špetička chilli, špetka soli

Ingredience – salát:

240 g červené papriky, 240 g žluté papriky, 220 g okurky, 4 lžíce olivového oleje, 3 lžíce umeocta, 70 g polníčku, 45 g černého sezamu

Postup:

V mlýnku umelte len a dejte do robotu (food procesoru) s „S“ nožem. Přidejte vyždímané datle, nadrobno nakrájená rajčata, mandle, sezam, kešu ořechy, sladkou papriku, prolisovaný česnek a umixujte nahrubo. Směs dejte do mísy a postupně do ní vmíchejte tahini, olej, citrónovou šťávu, ocet a nasekanou bazalku. Posléze tvarujte karbanátky – cca 2 cm vysoké, 5 cm široké. 

Postup – dip:

Veškeré suroviny na dip rozmixujte dohladka. 

Postup – salát:
Zeleninu na salát (kromě polníčku) nakrájejte na tenké proužky, promíchejte s olivovým olejem a umeoctem.

Servírování:
Na talíř dejte porci salátu, dokola ozdobte polníčkem. Posypejte sezamem. Na salát položte dva karbanátky. Podávejte se dvěma lžícemi dipu.