Sirotčí důchod – kolik je, kdo má nárok, výpočet, kalkulačka

Ne všechny situace v životě jsou šťastné. Bohužel se může stát i to, že dítě přijde o své rodiče nebo opatrovníky. Aby se nepříjemné dopady této skutečnosti v rámci finanční situace alespoň trochu zmírnily, poskytuje nezaopatřeným dětem stát sirotčí důchod. Kdo má na tuto dávku nárok a za jakých podmínek? Jaká je výše sirotčího důchodu? A do kdy ho dotyčná osoba smí pobírat?

Asi není potřeba zmiňovat, že úmrtí rodiče nebo opatrovníka není pro dítě ani pro plnoletou osobu nic příjemného. S náhlou životní situací mu alespoň částečně může pomoci sirotčí důchod.

Jedná se o tzv. pozůstalostní důchod a platí pro něj jasná pravidla, za kterých je možné ho pobírat (tj. nepatří do stejné kategorie příspěvků, jakým je například rodičovský příspěvek).

Co je sirotčí důchod?

Sirotčí důchod je pravidelná finanční dávka poskytovaná státem dětem, které přišly o jednoho nebo oba rodiče. Je součástí systému důchodového pojištění a jeho hlavním cílem je poskytnout finanční podporu nezaopatřeným dětem, aby mohly pokračovat ve svém vzdělání a normálním životě i přes ztrátu jednoho či obou rodičů. Dávka je vyplácena prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Nárok na sirotčí důchod vzniká dítěti, které přišlo o rodiče, který měl splněnou potřebnou dobu pojištění nebo již pobíral starobní či invalidní důchod. Sirotčí důchod tedy není automaticky vyplácen všem dětem po úmrtí rodiče, nýbrž pouze těm, jejichž rodiče splňovali zákonem stanovené podmínky.

Kolik je sirotčí důchod – výpočet a kalkulačka

Kolik je sirotčí důchod? Výše sirotčího důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry z důchodu zesnulého rodiče. Přesná částka závisí na výši důchodu rodiče a může se měnit. Aktuální informace o výši sirotčího důchodu lze získat prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spravuje všechny důchodové dávky v České republice.

Na webových stránkách ČSSZ jsou k dispozici také online kalkulačky, které mohou pomoci s orientačním výpočtem sirotčího důchodu. Pomocí těchto kalkulaček lze zadat potřebné údaje o zesnulém rodiči, jako je výše důchodu, a zjistit přibližnou výši sirotčího důchodu.

Pokud si člověk není jistý, jak vypočítat přesnou výši sirotčího důchodu, může využít tzv. sirotčí důchod kalkulačku. Kalkulačka je dostupná na oficiálních stránkách ČSSZ nebo na dalších portálech zabývajících se sociálním zabezpečením. Kalkulačka vyžaduje zadání několika údajů:

• datum narození dítěte – pro zjištění, zda je dítě stále nezaopatřené
• datum úmrtí rodiče – pro určení, zda rodič splňoval podmínky pojištění
• výše důchodu zesnulého rodiče – konkrétní částka starobního či invalidního důchodu
• zda dítě ztratilo jednoho nebo oba rodiče – určení, zda má nárok na jeden nebo dva sirotčí důchody

Po zadání těchto údajů kalkulačka poskytne přibližný výpočet výše sirotčího důchodu, který může dítě obdržet.

Jak se sirotčí důchod počítá? Sirotčí důchod se skládá ze dvou složek – základní a procentní výměry. Základní výměra je pevně stanovená částka, která je stejná pro všechny příjemce sirotčího důchodu. Od ledna 2024 činí základní výměra důchodu 4 400 Kč měsíčně.

Procentní výměra činí 40 % z důchodu, který pobíral nebo na který měl nárok zesnulý rodič. Pokud dítě ztratí oba rodiče, má nárok na dva sirotčí důchody, tedy na základní i procentní výměru po každém z nich.

Příklad výpočtu: Zesnulý rodič pobíral invalidní důchod ve výši 15 000 Kč měsíčně. Základní výměra je 4 400 Kč. Procentní výměra je 40 % z 15 000 Kč, což je 6 000 Kč. Celkový sirotčí důchod pro dítě tedy činí 10 400 Kč měsíčně (4 400 Kč základní výměra + 6 000 Kč procentní výměra).

Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po obou zemřelých rodičích. Nikoliv však v plné výši podle výše uvedeného vzorce. Má vždy nárok na procentní výměru, základní výměru však pobírá jen jednu, a to k důchodu s vyšší procentní výměrou.

Kalkulačku sirotčího důchodu lze bez problémů najít na internetu na mnoha různých portálech.

Pro koho je určen?

Obecně se dá říct, že nárok na něj vzniká nezaopatřenému dítěti. Jak vysvětlit tento termín? Zákon ho vymezuje následovně:

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

Z výše uvedeného vyplývá, že sirotčí důchod není doživotní. Jeho výplata se ukončuje prakticky ve chvíli, kdy se dítě postaví na vlastní nohy a začne vydělávat.

Nárok na sirotčí důchod

O sirotčí důchod si smí zažádat osoba, které zemřel rodič, případně také adoptivní rodič nebo jiná osoba, která převzala dítě do péče a nahrazovala péči rodičů.

Tato zemřelá osoba ovšem musela pobírat starobní nebo invalidní důchod nebo zemřela následkem pracovního úrazu. Aby mohl být sirotčí důchod vyplácen i v jiných případech, musí zesnulá osoba splňovat některou z níže uvedených podmínek týkající se doby důchodového pojištění (v závislosti na věku zemřelé osoby):

• jde-li o osobu starší 28 let, musí doba důchodového pojištění činit alespoň jeden rok v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí
• jde-li o osobu starší 38 let, musí doba důchodového pojištění činit dva roky v posledních dvaceti let přede dnem úmrtí

Nutno dodat, že do doby důchodového pojištění zemřelého se nezahrnují náhradní doby pojištění. Osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každé z výše uvedených osob.

Naopak k zániku výplaty sirotčího důchodu dochází v případě uskutečnění adopce. I to však nemusí být definitivní. Pokud dojde ke zrušení adopce, nárok se za splnění výše uvedených podmínek opět obnovuje.

Žádost o sirotčí důchod

O sirotčí důchod podává žádost sám pobírající. Jestliže ještě tato osoba není plnoletá, činí tak za ní zákonný zástupce nebo opatrovník. Žádost se podává k Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.

Žádost se předkládá spolu s doklady, jejichž výčet se mění podle toho, zda zesnulý již důchod pobíral či nikoliv. Pakliže k pobírání důchodu již docházelo, předkládá se:

• občanský průkaz žadatele, příp. rodný list
• úmrtní list zesnulého
• rozhodnutí o přiznání starobního nebo invalidního důchodu
• po skončení povinné školní docházky doklad o nezaopatření – např. potvrzení o studiu, zdravotní stav aj.

Pokud zemřelý do doby své smrti ještě důchod nepobíral, předkládají se také doklady, které se jinak dokládají právě při vyřizování důchodu. Podle webových stránek České správy sociální zabezpečení se jedná o tyto dokumenty:

• doklady o době studia (vysvědčení z jednotlivých ročníků, maturitní vysvědčení, index, případně potvrzení školy o délce studia)
• doklady o době vojenské služby (vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky)
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče)
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).

Na vyřízení žádosti má Česká správa sociálního zařízení 90 dní. O výsledku se žadatel dozví z písemného rozhodnutí, které je žadateli odesíláno.

Co dělat v případě zamítnutí žádosti?

Pokud byla žádost o sirotčí důchod zamítnuta, žadatel má právo se proti rozhodnutí ČSSZ odvolat. Odvolání se podává k České správě sociálního zabezpečení, která žádost posoudí znovu. V odvolání je nutné uvést důvody, proč žadatel nesouhlasí s rozhodnutím, a doložit případně nové důkazy, které nebyly k dispozici při prvním rozhodování.

Sirotčí důchod u studentů

Po skončení studia na střední škole nebo vyšší odborné škole se sirotčí důchod pobírá ještě během prázdnin. Má to však podmínku, dotyčná osoba nesmí začít pobírat podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo nesmí začít vykonávat výdělečnou činnost, tedy pracovat nebo podnikat.

Při ukončení studia na vysoké škole je sirotčí důchod vyplácen ještě následující kalendářní měsíc po měsíci, ve kterém k ukončení studia došlo. Musí být ovšem splněny stejné podmínky jako u ukončení středoškolského vzdělávání.

Studenty pobírající sirotčí důchod nemine také každoroční dokládání potvrzení o studiu. Pokud se jedná o řádné studium, může si student přivydělávat, třeba formou brigády.

Problém nastává u dálkového nebo kombinovaného studia. Zde totiž záleží na tom, zda si při něm student pobírající sirotčí důchod přivydělává. Rozhodující je fakt, zda mu vzniká účast na nemocenském pojištění, resp. sociálním pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Ve chvíli, kdy účast vzniká, nelze vyplácet sirotčí důchod.

Nemusí se jednat o trvalé přerušení. Pokud dotyčný přestane vydělávat a účast na nemocenském pojištění zanikne, znovu lze výplatu sirotčího důchodu obnovit.

Po dosažení 26 let věku již dítě nemá nárok na sirotčí důchod, a to ani v případě, že by nadále studovalo. Před dosažením tohoto věku je vhodné plánovat přechod na vlastní finanční zajištění, např. pomocí brigád, zaměstnání či stáží, které mohou studentům pomoci při přechodu do dospělého života.

Kromě sirotčího důchodu existují v ČR další druhy důchodu, při kterých mají lidé nárok na finanční pomoc, je to vdovský, invalidní nebo starobní důchod.

Sirotčí důchod lze kombinovat s dalšími sociálními dávkami, jako je přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Tyto dávky jsou nezávislé na sirotčím důchodu a mohou pomoci pokrýt další výdaje spojené s výchovou dítěte.

Změny v životní situaci dítěte a jejich vliv na sirotčí důchod

Existují různé situace, které mohou ovlivnit nárok na sirotčí důchod nebo jeho výši. Nárok na sirotčí důchod zaniká například tehdy, když dítě přestane být nezaopatřené, například ukončí studium nebo přejde na formu studia, která se nepovažuje za denní (např. dálkové studium). Pokud dítě přestane studovat, musí to neprodleně oznámit ČSSZ.

Pokud dítě opět začne studovat (např. po přerušení studia), může si znovu zažádat o sirotčí důchod. Je důležité doložit potřebné dokumenty o znovu zahájeném studiu. Dítě může pracovat, i když pobírá sirotčí důchod, nicméně nesmí se přitom přestat považovat za nezaopatřené. Práce na plný úvazek může v některých případech vést k tomu, že dítě přestane být nezaopatřené a ztratí nárok na důchod.

Pokud dítě pobírající sirotčí důchod získá statut osoby se zdravotním postižením nebo naopak přijde o tento statut, může to ovlivnit délku vyplácení důchodu. Je nezbytné nahlásit ČSSZ jakoukoliv změnu, která by mohla ovlivnit nárok na důchod.