Zemědělství – 4. čtvrtletí a rok 2019

Ve 4. čtvrtletí roku 2019 se meziročně snížila výroba hovězího (19 226 tun; −3,1 %) a vepřového masa (53 914 tun; −2,1 %), výroba drůbežího se nepatrně zvýšila (42 566 tun; +0,5 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat vzrostly na 46,46 Kč/kg v mase (+31,4 %).

V roce 2019 se vyrobilo v České republice 450 774 tun masa (+0,8 %), z toho bylo 72 892 tun (+1,8 %) hovězího, 209 604 tun (−0,6 %) vepřového a 168 044 tun (+2,3 %) drůbežího. Ceny zemědělských výrobců se u jatečného skotu mírně snížily (−2,7 %), naopak výrazně vzrostly ceny jatečných prasat (+16,6 %) a jen nepatrně se zvýšily u jatečných kuřat (+0,7 %).

Od tuzemských producentů bylo nakoupeno 2 992,7 mil. litrů mléka (+1,3 %) za průměrnou cenu 8,85 Kč/l (+2,7 %).

Porážky a výroba masa

Ve 4. čtvrtletí 2019 bylo na jatkách poraženo 63,3 tis. ks skotu, což je meziročně o 4,0 % méně, z toho bylo 27,1 tis. býků (+0,1 %), 26,7 tis. krav (−7,0 %) a 7,2 tis. jalovic (−3,9 %). Vyrobeno bylo 19 226 tun (−3,1 %) hovězího masa. Na meziročně nižší produkci se projevily nižší stavy býků ve výkrmu v předcházejícím pololetí, z části kompenzované nižším vývozem jatečných zvířat.

Porážky prasat (596,0 tis. ks) ve 4. čtvrtletí meziročně opět mírně klesly (−1,6 %) a výroba vepřového masa dosáhla 53 914 tun (−2,1 %). Pokles výroby vepřového masa navazoval na mírně nižší stavy prasat ve výkrmu ve 3. čtvrtletí.

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 65 501 tun drůbeže, což představuje výrobu 42 566 tun drůbežího masa (+0,5 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu ve 4. čtvrtletí meziročně mírně klesly (−1,6 %). Jen malý pokles cen byl zaznamenán u jatečných býků (−0,7 %), jalovic (−0,8 %) a krav (−1,2 %), kdežto ceny jatečných telat se meziročně propadly o 24,2 %. Průměrná cena jatečných býků byla 45,90 Kč/kg v živém nebo 83,54 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat ve 4. čtvrtletí byly o 31,4 % nad úrovní cen ve 4. čtvrtletí minulého roku a dosáhly průměrné hodnoty 35,74 Kč za kg živé hmotnosti nebo 46,46 Kč za kg jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí se průměrná cena v mase zvýšila o 1,97 Kč za kg.

Ceny jatečných kuřat se meziročně téměř nezměnily (+0,2 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,27 Kč za kg v živém.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Podle statistického šetření MZe bylo ve 4. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 736 053 tis. litrů mléka (+3,7 %), z toho nákup mlékáren činil 606 707 tis. litrů (−0,2 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka zůstaly na stejné úrovni jako ve 4. čtvrtletí loni (+0,1 %). Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,76 Kč za litr, tj. o 14 hal/l vyšší než ve 3. čtvrtletí.

Rok 2019

V roce 2019 bylo na jatkách poraženo 238,8 tis. ks skotu (+1,0 %) a bylo vyrobeno 72 892 tun hovězího masa (+1,8 %). Tohoto mírného meziročního navýšení výroby hovězího masa bylo dosaženo i přes klesající počty zvířat ve výkrmu, a to v důsledku sníženého vývozu a zvýšeného dovozu zvířat určených k porážce.

Skot a hovězí maso

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v roce 2019 mírně snížily (−2,7 %), z toho nejméně se změnily ceny krav (−1,9 %) a nejvíce ceny telat (−11,9 %). Ceny býků meziročně klesly o 2,5 %, ceny jalovic o 2,7 %.

Průměrná cena, za kterou prodávali chovatelé vykrmené býky, byla 46,15 Kč za kg v živém nebo 84,00 Kč za kg jatečné hmotnosti. V průběhu roku byly ceny jatečných býků stabilní, rozdíl mezi nejnižší (v září) a nejvyšší cenou (v únoru) byl 1,75 Kč/kg v mase.

Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice v období od prosince 2018 do listopadu 2019 se obrat obchodu s živým skotem vyjádřený v početních jednotkách meziročně mírně zvýšil (+2,0 %), ve finanční hodnotě se téměř nezměnil (+0,3 %), a to v souvislosti s poklesem cen vyvážených telat.

Dovoz živého skotu (5,3 tis. ks) zůstal vzhledem k vývozu (243,9 tis. ks) trvale zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (170,8 tis. ks), zvláště telata a mladý skot; vzrostl vývoz plemenných zvířat.

Vývoz telat zůstal meziročně téměř na stejné úrovni; v množství 69,9 tis. ks (−0,3 %) se vyvážela převážně do Španělska, Nizozemska a Belgie. Mladého skotu se vyvezlo 68,0 tis. ks (+8,0 %), nejvíce do Turecka, Slovinska a Chorvatska.

Vývoz jatečných zvířat klesl na 73,1 tis. ks (−7,1 %) a tradičně směřoval do Rakouska a Německa.

Schodek pohybu zboží přes hranice s hovězím masem se meziročně mírně prohloubil. Dovoz hovězího masa se zvýšil na 40 640 tun (+6,8 %), jeho vývoz vzrostl na 12 725 tun (+10,3 %).

Dovezené maso pocházelo především z Nizozemska, Německa, Polska a Irska, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

Prasata a vepřové maso

V roce 2019 bylo v ČR poraženo 2 300,6 tis. prasat (−0,4 %) a vyrobeno 209 604 tun vepřového masa (−0,6 %). Meziročně téměř stabilní výsledek za sebou skrývá snížené stavy prasat ve výkrmu kompenzované nižším počtem jatečných prasat vyvezených do zahraničí.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat zaznamenaly v roce 2019 prudký vzestup (+16,6 %). Zatímco v 1. čtvrtletí byly ještě pod úrovní předcházejícího roku, od dubna se začaly zvyšovat a tento trend pokračoval až do konce roku.

Průměrná cena byla 31,82 Kč/kg v živém nebo 41,36 Kč v mase. Rozdíl mezi nejnižší (v březnu) a nejvyšší cenou (v prosinci) byl 13,27 Kč za kg jatečné hmotnosti.

Ve statistice pohybu zboží přes hranice s živými prasaty pokračoval trend zvyšování jeho aktivního salda. Meziročně se propadl dovoz živých prasat v důsledku výrazného poklesu dovozu selat (na 103,6 tis. ks; −34,9 %). Dovážela se tradičně z Dánska a Německa.

Naopak vývoz selat se zvýšil na 173,0 tis. ks (+26,4 %) a směřoval do Maďarska, na Slovensko, do Německa, Rakouska a Rumunska. Prasata určená k porážce se téměř nedovážela a jejich vývoz se snížil na 251,9 tis. ks a 30 077 tun živé hmotnosti (−12,7 %). Vykrmená prasata se vyvážela hlavně na Slovensko, do Německa a Maďarska.

U vepřového masa se záporná bilance nepatrně zlepšila především meziročně nižším dovozem. Bylo dovezeno 270 204 tun vepřového masa (−3,0 %), hlavně z Německa, Španělska a také z Polska a Belgie, kdežto vyvezeno bylo pouze 28 147 tun (+0,6 %), převážná většina na Slovensko.

Drůbež a drůbeží maso

V roce 2019 bylo podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR na jatka dodáno 258 686 tun drůbeže, což představuje výrobu 168 044 tun drůbežího masa s mírným meziročním navýšením o 2,3 %.

Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla v roce 2019 nepatrně vyšší než v předcházejícím roce (+0,7 %). Během roku se s malými odchylkami pohybovala kolem 23,18 Kč/kg živé hmotnosti, přičemž minimální byla v srpnu (22,28 Kč/kg) a maximální hned v září (24,12 Kč/kg).

Statistika pohybu zboží přes hranice1) s živou drůbeží vykázala kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Dovoz jednodenních mláďat se meziročně nezměnil (7,8 mil. ks;−0,1 %), jejich vývoz se však snížil o 9,3 % na 103,1 mil. ks.

Výraznější pokles byl zaznamenán u vývozu kachňat. Jednodenní brojleři se vyváželi především na Slovensko, do Rumunska a Polska, kuřata nosného typu do Polska, Rumunska, Bulharska a Ruska.

Vývoz kuřat a slepic určených k porážce vykázal nepatrné meziroční snížení o 0,8 % na 23 339 tun, které však v sobě zahrnuje snížení vývozu vykrmených brojlerů a zvýšení vývozu vyřazených slepic určených k porážce. Toto zboží směřovalo na Slovensko a do Polska.

Meziročně nepatrně nižší schodek pohybu zboží přes hranice s drůbežím masem byl způsoben mírným poklesem dovozu, přestože vývoz se také snížil. Ve sledovaném období se dovezlo 108 995 tun (−5,6 %), nejvíce z Polska, ale také z Maďarska, a vyvezlo 18 445 tun (−18,4 %), hlavně na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Mléko a mléčné výrobky

V roce 2019 bylo podle statistického šetření MZe nakoupeno přímo od tuzemských producentů 2 992,7 mil. litrů mléka (+1,3 %), z toho nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací činil 2 497,1 mil. litrů (−1,1 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka dosáhly v roce 2019 průměrné hodnoty 8,85 Kč za litr mléka v třídě jakosti Q (+2,7 %). Pohybovaly se od 9,15 Kč/litr (v lednu) do 8,56 Kč/litr (v září), koncem roku se opět přiblížily hodnotě 9 Kč za litr mléka.

Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně nepatrně snížil na 814 160 tun. Dovoz se navýšil na 263 024 tun (+1,9 %), kdežto vývoz poklesl na 1 077 183 tun (−2,5 %). Největší podíl na zvýšeném dovozu měly sýry, tvaroh a syrovátka.

Na straně vývozu došlo k poklesu všech mléčných komodit kromě syrovátky. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

Význam zemědělství

Zemědělství je jedním z nejdůležitějších odvětví na světě, a to jak z hlediska finančního, tak i společenského. Zemědělství má zásadní význam pro blahobyt naší společnosti – od poskytování potravin a pracovních míst až po ochranu životního prostředí a udržení zdravé ekonomiky.

Potraviny

Zemědělství je především nejdůležitějším odvětvím, které zásobuje svět potravinami. Produkce dostatečného množství potravin je zásadní pro přežití a hospodářský úspěch každé společnosti.

Zemědělští pracovníci živí celý svět, od nejmenších farem až po největší korporace, a bez nich by domácnosti zůstaly hladové a podvyživené. Kromě toho zemědělství pomáhá určit, jaké potraviny konzumovat, odkud je získávat a na co si dát pozor, pokud jde o bezpečnost potravin.

Pracovní místa

Kromě toho, že zemědělství zásobuje svět potravinami, je také zodpovědné za desítky pracovních míst. V mnoha zemích je jedním z největších zaměstnavatelů a v tomto odvětví pracují lidé od sezónních zemědělských dělníků s omezeným vzděláním až po vysoce kvalifikované vědce a biology.

Kromě toho, že zemědělství poskytuje lidem potřebné zaměstnání, umožňuje také diverzifikovat jejich dovednosti a znalosti, protože v tomto odvětví existuje mnoho různých aspektů a pracovních míst.

Životní prostředí

Zemědělství je také klíčovým hráčem, pokud jde o ochranu přírody a životní prostředí. Pracovníci v zemědělství jsou zodpovědní za zodpovědné hospodaření s plodinami a pastvinami pro zvířata, což pomáhá minimalizovat erozi půdy a omezovat znečištění. Kromě toho mohou zemědělské postupy, jako je střídání plodin, přispět k zachování důležitých stanovišť pro místní druhy.

Ekonomika

Zemědělství má zásadní význam pro hospodářský úspěch země. Je zodpovědné za generování příjmů různými způsoby, od cestovního ruchu spojeného se zemědělskou půdou nebo vinicemi až po prodej plodin a hospodářských zvířat. Kromě toho má zemědělství často rozsáhlé dopady, například poskytuje krmivo a zboží pro odvětví, jako je rybolov, lesnictví a těžba.

Zemědělství je zásadním průmyslovým odvětvím, které hraje klíčovou roli při zajišťování potravinové bezpečnosti, pracovních míst, ochrany životního prostředí a ekonomické stability. Bez zemědělství by se život i planeta dramaticky změnily. Proto je důležité, si uvědomit význam zemědělství a zajistit jeho řádnou podporu a údržbu.

Zemědělství ve světě

Zemědělství je pro země na celém světě velmi důležitým odvětvím, které zajišťuje potraviny pro lidi a vytváří značné množství pracovních míst a ekonomických příležitostí. Některé země produkují velké množství zemědělských produktů, které tvoří hlavní část jejich celkového vývozu a hospodářské činnosti.

Čína je jedním z předních světových producentů zemědělských produktů, na něž připadá 11,7 % celosvětového objemu. V roce 2018 Čína vyprodukovala více než 650 milionů tun pšenice, 530 milionů tun kukuřice, 114 milionů tun rýže a 4,7 milionu tun bavlny. Kromě toho, že je Čína největším světovým producentem, je také největším světovým spotřebitelem zemědělského zboží, neboť spotřebuje odhadem 28 % světového objemu.

Druhým největším světovým producentem zemědělských produktů jsou Spojené státy, které se na celkové světové spotřebě podílejí 8,4 %. Americké zemědělství zahrnuje širokou škálu produktů, jako je pšenice, kukuřice, sója, bavlna a maso, přičemž pšenice je nejdůležitější plodinou. V roce 2018 činil vývoz zemědělských produktů z USA 135,5 miliardy USD, což z něj činí pátý největší zemědělský exportní trh na světě.

Indie je třetím největším výrobcem zemědělského zboží na světě, na celkovém světovém vývozu se podílí 7,6 %. Většinu indické zemědělské produkce tvoří rýže a pšenice, důležitými plodinami jsou také cukrová třtina, bavlna a luštěniny. Zemědělství je pro indickou ekonomiku velmi důležité, protože venkovské obyvatelstvo země je na zemědělství silně závislé a tvoří přibližně 15 % celkového vývozu země.

Brazílie je čtvrtým největším producentem zemědělských produktů na světě a na celkovém světovém vývozu se podílí 5,2 %. Nejdůležitější plodinou v Brazílii je sója, mezi další důležité plodiny patří kukuřice, pšenice a cukrová třtina. Kromě toho je Brazílie předním producentem hovězího masa, kuřecího masa, citrusových plodů, cukru a kávy.

Evropská unie je pátým největším producentem zemědělských produktů na světě, což představuje 4,7 % z celkového světového objemu. Mezi nejdůležitější zemědělské produkty v Evropské unii patří pšenice, kukuřice a víno. V roce 2018 činil zemědělský vývoz z EU 133,8 miliardy dolarů, což z ní činí šestý největší zemědělský vývozní trh na světě.

Tyto země a jejich zemědělské produkty hrají zásadní roli při zajišťování potravinové bezpečnosti a podpoře ekonomik regionů po celém světě. Kromě toho jsou jedněmi z nejdůležitějších hráčů v mezinárodním obchodě se zemědělskými produkty, zajišťují významnou část celosvětové nabídky zemědělského zboží a vytvářejí ekonomické příležitosti pro své občany.