Guzmánie – pěstování, po odkvětu, odnože

Nádherné a tajemné královny tropických pralesů. To jsou guzmánie. Jejich pestrobarevné listy a nápadné květenství přitahují pozornost zkušených pěstitelů, milovníků exotiky a interiérového designu. Jak na pěstování guzmánie?

Guzmánie (lat. guzmania), nádherné broméliovité rostliny původem z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, fascinují svým nevšedním vzhledem a atraktivními barevnými listeny.

Tento článek se podívá na úchvatné druhy guzmánií, popíše jejich jedinečné charakteristiky a naučí každého, jak úspěšně pěstovat guzmánie v domácím prostředí.

Ať už někdo guzmánii má, nebo je jen obdivovatelem těchto fascinujících rostlin, čeká dozví se mnoho zajímavých informací a užitečných tipů, které mu přinesou do jeho domova či zahrady kousek tropické exotiky a krásy.

Co je guzmánie?

Guzmánie je rostlina patřící do čeledi broméliovité (Bromeliaceae). Je pojmenována po španělském botanikovi Anastasiu Guzmanovi. Tato rostlina je původem z tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky, zejména z Mexika, Kostariky, Panamy, Kolumbie, Ekvádoru, Venezuely a Peru.

Guzmánie se často vyskytují na stromech nebo skalách, avšak nejsou parazitické. Mívají různé tvary a velikosti listů, které mohou být odlišně zbarvené, často s krásnými vzory a pruhovanými listy.

Tyto vzory a barvy slouží jako ochrana před přímým slunečním zářením a umožňují guzmánii přežít v hustém stínu lesního podrostu. Existuje mnoho druhů guzmánií, které se liší tvarem, velikostí, barvou a vzorem listů, stejně jako květy.

Guzmánie jsou oblíbené mezi pěstiteli pokojových rostlin pro svou krásu a exotický vzhled. V domácích podmínkách potřebují světlé a vlhké prostředí. Nesnášejí přímé sluneční záření. Správně pěstovaná guzmánie bude ozdobou každého moderního bydlení stylu tiny house i venkovské zahrady.

Guzmánie jazýčkovitá

Celkově existuje přes 120 druhů guzmánií, které se liší vzhledem, květy a stanovišti, kde se vyskytují. Různé druhy guzmánií jsou oblíbené jak pro pěstování v interiéru, tak i v zahradním prostředí, kde vytváří atraktivní a exotické záhony nebo zdobí stromy jako epifytní rostliny.

Jedním z nejběžnějších a nejoblíbenějších druhů guzmánií pěstovaných jako pokojové rostliny je guzmánie jazýčkovitá (guzmania lingulata).

Listy guzmánie jazýčkovité jsou úzké, rovné a dlouhé. Dosahují délky až 30 centimetrů. Listy (listeny) jsou uspořádány do růžice a mají charakteristický vzor v podobě pruhů nebo teček. Barva listů může být zelená, až po červenohnědou nebo fialovou.

Výrazný vzor a nápadné barvy jsou důvodem, proč je tato rostlina tak oblíbená mezi pěstiteli pokojových rostlin.

Květenství guzmánie jazýčkovité je jedno z hlavních atraktivních prvků této rostliny. Květy jsou trubkovité a mají oranžovo-červenou barvu. Vyrůstají na dlouhých stopkách, které vystupují z růžice listů. Květy jsou velmi nápadné a přitahují pozornost.

Guzmánie jazýčkovitá má ráda jasné, nepřímé světlo. Přímé sluneční záření by mohlo poškodit její listy. Tato rostlina také potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, protože je původem z deštných pralesů. Pro dosažení optimálního růstu je vhodné pravidelně rosit listy a udržovat vlhkost půdy.

Po dosažení zralosti vytváří guzmánie jazýčkovitá nápadné květenství. Po odkvětu hlavní rostlina zpravidla usychá, avšak okolo rostou nové „pupeny“ nebo „odnože“, což jsou nové rostliny, které lze oddělit a samostatně vypěstovat.

Guzmania lingulata je relativně nenáročná rostlina na péči. Důležité je udržovat konstantní vlhkost půdy a zabránit přebytečnému zalévání, aby nedocházelo k hnilobě kořenů. Při pěstování v interiéru je vhodné používat půdu pro epifytní rostliny nebo směs pro broméliovité rostliny.

Guzmánie pěstování

Pěstování guzmánií vyžaduje několik specifických podmínek, které napodobují jejich přirozené prostředí v tropických deštných pralesích. Níže je návod, jak na správné pěstování guzmánie:

1. Světlo: Guzmánie preferují jasné, nepřímé světlo, nikoli přímé sluneční paprsky. Ideálním místem je okno na východ nebo západ, kde je dostatek světla a zároveň jsou rostliny chráněny před přímým sluncem. Přílišné sluneční záření může způsobit spálení listů.
2. Teplota: Většina guzmánií preferuje teploty od 18 °C do 27 °C. Průvan a vystavení guzmánie náhlým teplotním výkyvům může rostlinám ublížit.
3. Vlhkost: Guzmánie pocházejí z vlhkých tropických oblastí, a proto potřebují vysokou vlhkost vzduchu. Pokud je vzduch v místnosti suchý, je třeba listy pravidelně rosit vlažnou vodou nebo používat zvlhčovače vzduchu.
4. Zalévání: Guzmánie se zalévá přímo do listové růžice. Substrát se pouze mírně navlhčuje. Půdu je potřeba udržovat stále mírně vlhkou, avšak je dobré ji nechat mezi zaléváním trochu vyschnout. Důležité je zabránit přebytečnému zalévání, které může způsobit hnilobu kořenů.
5. Půda: Pro pěstování guzmánie se používá speciální půda pro epifytní rostliny nebo směs pro broméliovité rostliny.
6. Hnojení: Guzmánie nejsou příliš náročné na hnojení. Při pěstování guzmánie lze jednou za měsíc použít slabé hnojivo pro broméliovité rostliny nebo obvyklé hnojivo pro pokojové rostliny.
7. Rozmnožování: Guzmánie se mohou rozmnožovat pomocí odnoží nebo pupenů, které rostou kolem mateřské rostliny. Tyto odnože lze opatrně oddělit a přesadit do nových květináčů s vhodnou půdou.
8. Odkvetení: Po odkvětu hlavní rostlina obvykle usychá, ovšem nové odnože se dají zachránit a pokračovat v cyklu růstu a kvetení.

S pravidelnou péčí a správnými podmínkami může každý mít krásné a zdravé guzmánie, které budou ozdobou domova nebo zahrady.

Guzmánie po odkvětu

Guzmánie jsou oblíbené zejména pro své lesklé zelené listy a zářivě zbarvené listeny, které obklopují poměrně brzy odkvétající nenápadné květy. Co dělat s guzmánií po odkvětu?

Z každé růžice vyrůstá pouze jednou za život jedno květenství. Pak mateřská rostlina umírá a vyrůstají z ní mladé rostlinky, ze kterých později vyrostou nové kvetoucí exempláře.

Guzmánie kvete pouze jednou. Když je guzmánie po odkvětu, rostlina začíná odumírat. V tomto stadiu se musí seříznout asi 5 cm nad zemí. Je třeba dávat pozor, aby se nepoškodily mladé výhony. Po odkvětu guzmánie vyrůstají vedle mateřské rostliny odnože, které vykvétají už v následujícím roce.

Mladé růžice guzmánie se musí oddělit od mateřské rostliny následující jaro. Každá odnož má mít vlastní kořeny, bez nichž jinak nezakoření. V březnu se samostatně rozsadí do rašelinového substrátu (směs rašeliny s trochou písku).

Nové guzmánie vyžadují stejnou péči jako matka rostlina. Mírně vlhkou půdu, jasné, nepřímé světlo a vysokou vlhkost vzduchu.

Guzmania – uschlý květ

Po odkvětu guzmánie hlavní rostlina postupně začíná usychat a odumírat, což je běžný cyklus v jejím životě. Nicméně guzmánie má zajímavý způsob rozmnožování, který umožňuje pěstitelům mít stále nové rostliny. Co dělat s uschlým květem guzmania?

Uschlý květ guzmánie nepůsobí nijak přitažlivě, navíc může být zdrojem nemocí a úkrytem pro škůdce, takže je lepší ho odstranit. Pomocí nůžek se odstraňují i žloutnoucí a suché listy.

Když guzmánie kvete, rostou kolem mateřské rostliny nové odnože nebo pupeny. Tyto odnože jsou nové rostliny s vlastními kořeny, které mohou být odděleny od mateřské rostliny a pěstovány jako samostatné exempláře.

Tyto odnože vypadají jako menší kopie mateřské rostliny. Jakmile nové odnože dosáhnou přibližně poloviny velikosti mateřské rostliny, lze je opatrně oddělit. Každá odnož musí mít vlastní kořeny.

Díky tomuto procesu rozmnožování lze mít vždy nové guzmánie, které budou krásně kvést a ozdobí každý interiér nebo zahradu.