Živnostníci marodí třikrát méně než zaměstnanci. Na neschopence však stráví dvaapůlkrát více času

Celorepublikový průměr výskytu pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případů na 100 pojištěnců, kdežto živnostníci evidují jen 14 případů na 100 pojištěnců. Živnostníci jsou zvyklí chodit na neschopenku až tehdy, jsou-li na tom zdravotně opravdu špatně a také marodí výrazně déle.

Zatímco zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti téměř 44 dní, u živnostníků trvá doba léčení průměrně 110 dní. Má to své důvody, především ekonomické.

U OSVČ se nemocenská vypočítává z vyměřovacího základu a odvíjí se od placených měsíčních záloh na nemocenské pojištění. Vyměřovací základ je následně redukován. Redukční hranice v roce 2022 byla 1298 Kč, 1946 Kč a 3892 Kč, v roce 2023 činí 1345 Kč, 2017 Kč a 4033 Kč.

Do první redukční hranice se počítá 90 %. Z částky nad 1345 Kč do 2017 Kč se počítá 60 %. V roce 2022 se do částky 1298 Kč započítávalo 90 %, od 1298 do 1946 Kč 60 % a z částky od 1946 do 3892 Kč se započítávalo 30 %.

Výše dávek poskytovaných OSVČ z nemocenského pojištění

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti
• 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti

Čím delší je pracovní neschopnost OSVČ, tím vyšší je pak průměrná nemocenská za jeden den. Přičemž pokud k pracovní neschopnosti dojde kvůli fyzickému napadení, opilosti, užití omamných látek, při spáchání trestného činu nebo úmyslného přestupku, výše nemocenské za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z těchto důvodů (např. jako následek opilosti). V takovém případě vyplní OSVČ tiskopis Záznam o úrazu.

Podmínky nároku na nemocenskou

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

• Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti
• OSVČ nevykonává osobně po dobu dočasné pracovní neschopnosti samostatnou výdělečnou činnost
• Nárok na nemocenskou má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dní

Pokud OSVČ onemocní, obdrží od svého lékaře průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. Ošetřující lékař zasílá tiskopisy k nemoci a žádost o dávku nemocenského elektronicky přímo ČSSZ.

OSVČ již o nemocenskou nežádá, proces uplatnění dávek je automatizovaný a peníze jsou zasílány stejným způsobem, jakým je placeno pojistné na nemocenské pojištění. Nemocenská je zaslána na účet, z něhož je hrazeno pojistné.

Jestliže je pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen, pro účely výplaty nemocenského, potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky.

S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena příjemcem. Souhlas pojištěnce se nevyžaduje v případě, kdy vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření (tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením jeho ošetřujícího lékaře).

Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti je OSVČ povinna podat tiskopis Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti, jinak nebude možné vyplatit poslední dávku nemocenské.

Živnostníci jsou podle odborníků nuceni lehčí nemoci a úrazy přecházet, protože se marodění ekonomicky nevyplatí. Nárok na nemocenskou mají až po dvou týdnech od začátku pracovní neschopnosti, a tak musí kalkulovat s ušlým ziskem nebo sankcemi z prodlení zakázek. I to patří mezi důvody, proč živnostníci marodí skoro třikrát méně než zaměstnanci.

Živnostníky ohrožuje systém předávání zakázek

V Česku se nachází zhruba milion živnostníků a jejich počet roste. Například jen ve stavebnictví, které patří z hlediska pracovních úrazů k nejrizikovějším oborům, pracuje přes 360 tisíc zaměstnanců a živnostníků.

Pokud živnostníky něco ohrožuje, bývá to systém předávání zakázek, kdy si staveniště přebírají od velkých stavebních firem živnostníci nebo malé firmy. U malých firem a živnostníků je významně nižší povědomí a znalost správných bezpečných postupů a bezpečnost se řeší jen na úrovni pudu sebezáchovy, nikoliv bezpečnostních norem a postupů.

Nejvíce dnů v dočasné pracovní neschopnosti prostonali lidé pracující ve zpracovatelském průmyslu. Bylo to celkem 22 milionů dní kvůli nemoci a jeden milion dní kvůli pracovním úrazům. Největší nárůst v trvání pracovní neschopnosti vykazovalo za delší časové období odvětví těžba a dobývání.

Publikováno: 29. 4. 2023