Práce na zkrácený úvazek je trendem, který láká především mladé ročníky. O zkrácený úvazek může mít zájem nejen ten, kdo chce v práci trávit méně času. Co všechno práce na zkrácený úvazek obnáší, jak na zkrácení pracovního úvazku a jak si vůbec zaměstnání na zkrácený úvazek najít?
V dnešní době, kdy se pracovní trh mění rychlým tempem a zaměstnanci hledají flexibilitu, se stále více lidí zajímá o možnost práce na zkrácený úvazek. Tento typ zaměstnání nabízí řadu výhod, avšak je s ním spojeno i několik omezení, která je potřeba zvážit.
Tento článek podrobně rozebírá, co práce na zkrácený úvazek znamená, jaké jsou její formy, právní aspekty, dopady na příjem a sociální pojištění a také praktické tipy, jak ji najít a efektivně zvládat.
Shrnutí článku
Zkrácený úvazek není brigáda, nýbrž klasický pracovní poměr. Zaměstnanec má stejná práva na dvouměsíční výpovědní dobu, placenou dovolenou (počítanou v hodinách) a nemocenskou, což poskytuje stabilitu, kterou dohody (DPP/DPČ) postrádají.
U zkráceného úvazku zaměstnavatel nesmí nařídit práci nad rámec smlouvy – vždy záleží na dohodě. Zákonný příplatek za přesčas navíc náleží až po překročení standardní 40hodinové týdenní pracovní doby, do té doby se hodiny navíc proplácejí běžnou sazbou.
Zatímco čistá mzda je nižší, zaměstnanci zůstává celá sleva na poplatníka, což snižuje daňové zatížení. Je však nutné hlídat zdravotní pojištění; pokud mzda klesne pod minimum (22 400 Kč) a nejde o studenta či důchodce, musí si rozdíl v pojištění doplatit zaměstnanec sám.
Co je to zkrácený úvazek a jak funguje?
Práce na zkrácený úvazek (odborně kratší pracovní doba) je definována v § 80 zákoníku práce. Na rozdíl od plného úvazku, který činí standardně 40 hodin týdně, u zkráceného úvazku dochází k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na nižším počtu hodin (např. 20 nebo 30 hodin týdně).
Zaměstnanci náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době. Pokud tedy pracuje na poloviční úvazek, má nárok na polovinu mzdy. Stejně tak je nutné i poměrně snížit nárok na dovolenou.
Důležité je, že práce na zkrácený úvazek je plně legální a chráněná zákoníkem práce. Z pohledu zaměstnance je výhodou snížení pracovní zátěže, možnost kombinace s dalšími aktivitami (např. studiem, péčí o rodinu) a často i lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.
Výhody zkráceného úvazku
Práce na zkrácený úvazek přináší několik výhod:
- Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem – zaměstnanec má více času na rodinu, koníčky nebo studium.
- Nižší pracovní zátěž a stres – méně hodin týdně znamená menší fyzickou i psychickou náročnost.
- Možnost kombinovat více zaměstnání – někteří lidé využívají zkrácený úvazek k práci v různých firmách současně, čímž si zvýší celkový příjem.
- Flexibilita – možnost upravit rozvrh směn a přizpůsobit jej individuálním potřebám.
Studie ukazují, že lidé pracující na zkrácený úvazek jsou často výkonnější, protože se méně prokrastinují.
Zaměstnanec s kratším pracovním úvazkem se také může vyhnout syndromu vyhoření a jiným potížím souvisejícím s psychikou.

Nevýhody zkráceného úvazku
Práce na méně hodin není jen procházka růžovým sadem. Má své jasné limity, které je třeba zvážit. Nevýhody zkráceného úvazku jsou:
- Nižší příjem – zaměstnanec dostává mzdu úměrnou odpracovanému času.
- Omezené benefity – v některých případech může být omezen přístup k některým benefitům, příspěvkům či bonusům.
- Menší kariérní růst – zaměstnavatelé mohou upřednostňovat pracovníky na plný úvazek při povyšování.
- Složitější plánování – flexibilní směny vyžadují dobrou organizaci a mohou kolidovat s jinými povinnostmi.
- Sociální izolace – zaměstnanec na zkrácený úvazek může mít pocit, že vypadl z kolektivu nebo že mu unikají důležité neformální informace.
Největším rizikem a nevýhodou zkráceného úvazku je tzv. „zhušťování práce“ – situace, kdy zaměstnavatel očekává splnění úkolů pro plný úvazek v čase vyhrazeném pro zkrácený.
Práce na zkrácený úvazek vs. práce na poloviční úvazek
Pojmy zkrácený úvazek a poloviční úvazek se často používají jako synonyma. Ve skutečnosti však neplatí, že práce na zkrácený úvazek je automaticky práce na poloviční úvazek. Zkrácený úvazek může být například úvazek třetinový nebo čtvrtinový.
Jedná-li se o práci na poloviční úvazek, je pracovní doba zkrácena na 20 hodin týdně.
Pro koho je práce na zkrácený úvazek?
Existují zaměstnanci, kteří mají na zkrácený úvazek nárok ze zákona. O které skupiny zaměstnanců se jedná?
- těhotné ženy
- osoby pečující o dítě mladší 15 let
- osoby pečující o jinou osobu, jež je závislá na cizí pomoci (ošetřování člena rodiny)
O zkrácení pracovního úvazku však může zažádat každý zaměstnanec. Zda mu bude vyhověno, rozhodne zaměstnavatel. Nabídky práce na zkrácený úvazek zaujmou především studenty, kteří chtějí vydělávat, avšak kvůli studiu jim nevyhovuje klasická pracovní doba.
O zkrácení pracovního úvazku může uvažovat také každý, koho zajímá work-life balance. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je totiž něco, o co nyní usiluje čím dál více lidí. Tato forma úvazku se také může hodit pro penzisty nebo začínající podnikatele.
Zaměstnanci, kteří nechtějí v práci trávit celý den, se mohou poohlédnout i po práci z domova. Mezi populární práce na doma patří např. copywriting, emailing a další sféry online marketingu.

Jak požádat o zkrácený úvazek?
Žádost o zkrácení pracovní doby musí být vždy písemná. Aby byla žádost srozumitelná a v pořádku, měla by obsahovat tyto body:
- Identifikace: Jméno, adresa a pozice + údaje o zaměstnavateli.
- Jasný požadavek: O kolik hodin chce zaměstnanec úvazek zkrátit (např. ze 40 na 30 hodin týdně).
- Návrh rozvržení: Jak přesně chce pracovat (např. pondělí až čtvrtek, nebo každý den jen do 14:00).
- Datum účinnosti: Odkdy má změna platit.
- Důvod (volitelné): Pokud zaměstnanec patří do skupiny, kterým ze zákona nárok na zkrácený úvazek patří, měl by uvést důvod pro zkrácení. Pro ostatní je toto dobrovolné.
V případě zaměstnanců, kteří mají ze zákona nárok na kratší pracovní dobu, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. V ostatních případech je to na jeho uvážení. Pokud žádosti vyhoví, je nutné všechny podrobnosti zahrnout do nové pracovní smlouvy.
Zaměstnavatel však žádost může také odmítnout. Na vymáhání kratšího úvazku totiž neexistuje zákonný nárok. K odmítnutí žádosti však zaměstnavatele často musí nutit vážné důvody. Zkrácení pracovního úvazku tak samo o sobě není ničím složitým.
Zkrácený úvazek a výpočet mzdy
Výpočet mzdy u zkráceného úvazku je v zásadě jednoduchý, však má svá specifika, na která je potřeba si dát pozor – zejména u odvodů na zdravotní pojištění.
Základní vzorec pro hrubou mzdu:
Hrubá mzda se krátí v přímém poměru k odpracovanému času. Pokud je tabulková mzda pro danou pozici (při 40 hodinách týdně) například 50 000 Kč, mzda bude:
- Poloviční úvazek (20 h/týden): 50 000 x 0,5 = 25 000 Kč
- Tříčtvrteční úvazek (30 h/týden): 50 000 x 0,75 = 37 500 Kč
Rozdíl spočívá v tom, že zdravotní pojištění se odvádí z minimálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se musí platit alespoň z úrovně minimální mzdy. V roce 2026 je minimální mzda stanovena na 22 400 Kč.
Pokud je hrubá mzda vyšší než minimální mzda, vše proběhne standardně. Zaměstnavatel strhne 4,5 % zaměstnanci a sám doplatí 9 %. Pokud je hrubá mzda nižší než minimální a nejedná se o státního pojištěnce (důchodce, student, rodič na RD), musí si doplatit zdravotní pojištění do minima sám zaměstnanec jako samoplátce.
Dobrá zpráva je, že sleva na poplatníka zůstává stejná, i když se pracuje na zkrácený úvazek.
📊 Praktický příklad (rok 2026)
Pro názorný příklad se předpokládá poloviční úvazek s hrubou mzdou 20 000 Kč u člověka, který není státní pojištěnec:
- Hrubá mzda: 20 000 Kč
- Sociální pojištění (6,5 %): -1 300 Kč
- Zdravotní pojištění (standard 4,5 %): -900 Kč
- Doplatek na zdravotní do minima: -324 Kč (výpočet: 13,5 % z rozdílu 2 400 Kč)
- Záloha na daň (po slevě): 0 Kč (daň by byla 3 000 Kč, avšak sleva 2 570 ji srazí téměř na nulu)
- Čistá mzda k výplatě: 17 476 Kč
Pro snadný výpočet mzdy při zkráceném úvazku lze využít mzdovou kalkulačku.
Výpočet dovolené při zkráceném úvazku
Nárok na dovolenou při zkráceném úvazku zůstává, existují zde však určitá specifika. Výpočet dovolené u zkráceného úvazku se řídí principem odpracovaných hodin, nikoliv dnů. To znamená, že nárok na dovolenou je přímo úměrný týdenní pracovní době.
Pokud je základní dovolená vyčerpána, i zaměstnanec pracující na kratší úvazek má nárok na neplacené volno.
📅 Základní pravidla pro dovolenou
- Hodinový princip: Dovolená se počítá v hodinách. Pokud má zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, znamená to 4násobek sjednané týdenní pracovní doby.
- Podmínka nároku: Aby měl zaměstnanec nárok na dovolenou za daný rok, musí u zaměstnavatele odpracovat alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (a pracovní poměr musí trvat alespoň 4 týdny).
- Čerpání dovolené: Když si bere jeden den volna, odečte se mu tolik hodin, kolik by v ten den běžně odpracoval podle svého rozvrhu.
Základní vzorec pro celoroční nárok vypadá takto:
Týdenní pracovní doba (v hodinách) × Počet týdnů dovolené (standardně 4 nebo 5)
Pokud zaměstnanec nastoupí v průběhu roku, výpočet je o něco složitější. Za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (v kuse) získá 1/52 z celoročního nároku.
Příklad výpočtu poměrné části:
- Pracuje 20 hodin týdně.
- Celoroční nárok je 80 hodin.
- Odpracuje pouze 26 týdnů (půl roku).
- Výpočet: (80 : 52) x 26 = 40 hodin dovolené
💡 Shrnutí v tabulce (pro 4 týdny dovolené):
| Úvazek (hod/týden) | Roční nárok v hodinách | Kolik dnů dovolené to je? |
| 40 hod (Plný) | 160 hodin | 20 dnů (á 8h) |
| 30 hod (3/4) | 120 hodin | 20 dnů (á 6h) |
| 20 hod (1/2) | 80 hodin | 20 dnů (á 4h) |
| 10 hod (1/4) | 40 hodin | 20 dnů (á 2h) |
Hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek, nebo DPP?
Rozhodování mezi zkráceným úvazkem na hlavní pracovní poměr a DPP (dohodou o provedení práce) závisí hlavně na tom, kolik hodin měsíčně chce člověk pracovat a jak moc stojí o sociální jistoty (nemocenská, důchod, ochrana před výpovědí).
Zkrácený úvazek je v podstatě klasická pracovní smlouva, jen s méně hodinami. DPP je ideální pro nárazovou práci nebo menší přivýdělky. Je to nejlepší volba pro studenty, důchodce nebo ty, kteří nevydělávají tolik.
V tabulce je přehledné srovnání:
| Vlastnost | Zkrácený úvazek (HPP) | Dohoda o provedení práce (DPP) |
| Limit hodin | Není (např. 10, 20, 30 h/týden) | Max. 300 hodin/rok u jednoho firmy |
| Dovolená | Ano, zákonný nárok (min. 4 týdny) | Ano, nárok vzniká i u DPP |
| Výpovědní doba | 2 měsíce | 15 dní |
| Zdravotní a sociální | Platí se vždy | Jen při výdělku nad limit (10 500 Kč) |
| Nemocenská | Nárok od začátku | Jen pokud se z odměny odvádí pojištění |
| Důchod | Počítá se do odpracovaných let | Počítá se jen, pokud se odvádí pojistné |
Nabídka práce na zkrácený úvazek
Zkrácení pracovního úvazku ve stávající práci je jednou z možností. Je však také možné prozkoumat trh nabídek prací na zkrácený úvazek, které kratší pracovní dobu nabízí rovnou. Tyto nabídky práce je možné sledovat na portálech jako:
- prace.cz
- jobs.cz
- úřad práce – eviduje volná místa včetně těch na zkrácený úvazek
- personální agentury – některé agentury se specializují na krátkodobé nebo flexibilní pracovní úvazky
Ve filtrech stačí zadat požadovaný typ úvazku a zobrazí se všechny volné pozice. Nutno však podotknout, že nabídky práce na zkrácený úvazek nejsou zrovna populární. Personalistu je nutné přesvědčit o dvou věcech: efektivitě a dostupnosti.

Zkrácený úvazek a práce přesčas
Práce přesčas u zkráceného úvazku má v českém zákoníku práce velmi specifická pravidla. Hlavní rozdíl oproti plnému úvazku je v tom, co se vůbec za přesčas považuje a kdy za něj zaměstnanec dostane příplatek.
U zkráceného úvazku se rozlišují dvě pásma práce nad rámec pracovní smlouvy:
Práce nad sjednaný úvazek (do limitu 40 hodin)
Pokud má zaměstnanec ve smlouvě 20 hodin týdně a šéf ho požádá, aby v konkrétním týdnu odpracoval 25 hodin, těchto 5 hodin navíc není zákonný přesčas.
- Mzda: Za těchto 5 hodin dostane svou běžnou hodinovou mzdu.
- Příplatek: Nemá zákonný nárok na příplatek 25 % ani na náhradní volno (pokud se s firmou nedohodne nad rámec zákona).
Skutečná práce přesčas (nad limit 40 hodin)
Práce přesčas začíná až ve chvíli, kdy zaměstnanec překročí plnou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin týdně).
- Příklad: Má úvazek 20 hodin, avšak kvůli projektu odpracuje 42 hodin.
- Výsledek: 20 hodin je úvazek, 20 hodin je práce navíc (za běžnou mzdu) a teprve 2 hodiny jsou zákonný přesčas s nárokem na příplatek nebo volno.
Nárok na proplacení přesčasů se tedy zaměstnance týká až tehdy, když odpracuje vyšší počet hodin než stanovuje klasická týdenní pracovní doba (40 hodin týdně).
Zkrácený úvazek a nárok na stravenky
Stravenky jsou jedním z oblíbených benefitů zaměstnanců, nejedná se však o samozřejmost. Nárok na stravenky vzniká, když zaměstnavatel stravenky poskytuje na základě dohody v kolektivní smlouvě či na základě vnitřního předpisu.
Zkrácený úvazek nárok na stravenky nijak neovlivňuje. Stravenky jsou totiž poskytovány za každý odpracovaný den, pokud směna trvá alespoň 3 hodiny. Pokud tedy zaměstnanec do práce dochází jen některé dny v týdnu, dostane stravenky jen za konkrétní odpracované dny.
Jak kompenzovat nižší výdělek u kratšího úvazku?
Jednou z hlavních nevýhod zkráceného úvazku je menší výdělek. Jak si v takové situaci pomoci? Řešením může být například vhodná investice peněz, která může přinést atraktivní pasivní příjem. Peníze lze investovat mnoha způsoby, u kterých záleží zejména na tom, do jaké míry jsou riskantní a výdělečné.
Investování do nemovitosti je například považováno za jednu nejdostupnějších forem investic. Dále je možné investovat do drahých kovů. Zde je nejprve nutné si zjistit, kde koupit investiční zlato či investiční stříbro, a dále se podívat na jejich aktuální cenu.
Koho investování neláká, může se poohlédnout po jiných způsobech pasivního příjmu. Sem patří například affiliate marketing. Na velmi podobném principu jako affiliate marketing funguje také cashback, který dnes nabízí řada různých portálů.
Ne každý však může investovat. Pokud kvůli zkrácenému úvazku klesne příjem, lze využít i nárok na podporu státu:
- Příspěvek na bydlení: Pokud náklady na bydlení (včetně energií) přesahují 30 % čistého příjmu, stát může rozdíl doplatit. Rozhodující je čistý příjem všech osob v domácnosti.
- Přídavky na dítě: Pokud je příjem rodiny nižší než 3,4násobek životního minima, má člověk nárok na měsíční příspěvek na každé dítě. U pracujících (i na zkrácený úvazek) je tato částka o 500 Kč vyšší než u nepracujících.
- Příspěvek na péči: Pokud zkrácený úvazek člověk volí kvůli péči o blízkou osobu, měl by čerpat příspěvek na péči, který náleží opečovávané osobě a slouží k úhradě její pomoci.
Pokud má člověk nějaký koníček (grafika, doučování, pečení), může si založit živnost jako vedlejší činnost. Jako zaměstnanec na zkrácený úvazek už má vyřešené zdravotní a sociální minimum, takže z podnikání platí odvody jen ze skutečného zisku.
FAQ – nejčastější dotazy ke zkrácenému úvazku
Tady jsou nejčastější otázky zaměstnanců i zájemců o práci na částečný úvazek.
Co je zkrácený úvazek?
Práce na zkrácený úvazek znamená, že zaměstnanec pracuje méně hodin než na plný úvazek, obvykle méně než 40 hodin týdně. Hodiny mohou být rozděleny pravidelně nebo flexibilně.
Musí mi zaměstnavatel vyhovět, když chci zkrátit úvazek?
Standardně nemusí. Výjimkou jsou těhotné ženy a rodiče pečující o dítě do 15 let (nebo osoby pečující o závislou osobu). Těm zaměstnavatel vyhovět musí, ledaže prokáže vážné provozní důvody. Pokud žádost zamítne, musí to dát písemně.
Jak se u zkráceného úvazku počítá dovolená?
V hodinách. Nárok je: počet hodin týdně × počet týdnů dovolené (standardně 4). Pokud člověk pracuje 20 hodin týdně, má nárok na 80 hodin dovolené za rok.
Jak se řeší zdravotní a sociální pojištění?
Odvody jsou poměrné k výdělku. To znamená, že částky odvedené do zdravotního a sociálního pojištění jsou nižší než u plného úvazku, což může ovlivnit i budoucí důchod.
Můžu mít ke zkrácenému úvazku ještě jinou brigádu?
Ano, zákon to nezakazuje. Omezení by zaměstnanec mohl mít v případě, že by druhá práce byla v přímé konkurenci k jeho hlavnímu zaměstnavateli – pak by potřeboval jeho písemný souhlas.


