Podvodníkům s diamanty se v ČR stále daří. Při špatné koupi můžete prodělat kalhoty

Zatímco v případě zlata se dá pro případ investic začínat na nízkých částkách, za které si lze pořídit malé kousky investičního zlata (mince, cihličky, zlomky atd.), v případě investic do diamantů je třeba mít připravenou vyšší částku. Kdo ji má, měl by však mít i jistotu, že její vložení do blyštivých kamínků bude mít zaručenou návratnost – a to ještě se ziskem. Bohužel – není tomu vždy tak. I v tomto byznysu se pohybují dlouhé roky lidé, kterým nejde o nic jiného, než namastit kapsu hlavně sobě. Kdo je laikem v této oblasti (většina), nemá tak příliš velkou šanci dopředu odhalit, že s ním není hraná férová hra.

Tak například se v České republice prodávají různé druhy diamantů. Je na ně vytvořený speciální ceník, který jim stanoví přesnou hodnotu. Ovšem ouha! Háček je v různých stupních certifikace, která určuje, o jaký diamant v jaké hodnotě se jedná.

Takže máte-li barevný diamant certifikovaný s písmenem D, má podle ceníku konkrétní hodnotu. Až dotud je vše v pořádku a zdá se, že s jasnými pravidly. Potíž nastává v tom, že onu certifikaci vypracovávají různé firmy. A některé diamanty nadhodnocují.

Když dojde na chvíli, kdy byste je potřebovali prodat, zjistíte, že jejich cena je jiná, než jste předpokládali, poněvadž vám to bylo slíbeno (a garantováno i jistou kategorii diamantu v certifikaci). Není totiž vyjímkou, že prodejce nabídne zákazníkovi diamant certifikovaný jako D.

Vy si ho v dobré víře pořídíte, ale až za čas zjistíte, že máte v rukou (nebo trezoru) diamant, který odpovídá horšímu stupni certifikace a tudíž za něj dostanete i menší cenu. Nakonec možná bude napálený kupec rád, když a diamant dostane alespoň to, co za něj zaplatil. Investice je tím pádem prodělečná.

Vše se tedy může jevit jako podvod. Přesto se podobné scénáře u nás objevují řadu let. A ti, co je inscenují, si většinou mnou ruce, protože jen málokdy za to nesou následky.

I proto se KG.cz.cz obrátil na Českou gemologickou laboratoř s otázkou, jak často se při své práci místní specialisté se spornými diamanty setkávají?

„Takových případů máme několik desítek do roka. Provádíme přitom řádově tisíce certifikací, což znamená, že se jedná tedy o několik procent ze všech certifikací. Dobrou zprávou je, že se nedá hovořit o tom, že by podobná jednání a odhalení měla zvyšující se trend.

V podstatě to tady bylo a bude,“ připustil ing. Jaroslav Jiránek. Jak dodal, Česká gemologická laboratoř hodnotí diamanty a drahé kameny podle přísných standardů IDC (international Diamond Council a GIA (Gemological Institute of America).

„Je řada laboratoří, které prohlašují, že mají ‚vlastní standardy‘ a ve valné většině případů jsou jejich normy mnohem více benevolentní. Oproti výše uvedeným standardům jsou pak ale právě tyto diamanty nadhodnocovány,“ vysvětlil dále Jiránek.

Podvodné kameny pochybné kvality mohly i za krachy bank

Výraznou úlohu sehrály drahé kameny včetně diamantů u nás již v devadesátých letech. Vstoupily totiž do bankovního sektoru, který kvůli podvodům postaveným na dodávkách kamenů výrazně nižší kvality než bylo prezentováno, přišel o 20 miliard korun.

Částka vyplynula z analýz, které si nechal vypracovat později, kdy se hledaly příčiny toho, jak ke všemu mohlo dojít, ministr bez portfeje v bývalé vládě Miloše Zemana (později diplomat) Jaroslav Bašta.

Vládě chtěl na jejich základě navrhnout vytvoření nového státního úřadu na oceňování drahých nerostů. „Suma vychází shodně z policejního vyšetřování i z údajů bank. Čísla se shodují a podkladem k nim byl počet úvěrů jištěných kameny,“ prohlásil tehdy Bašta.

Připomeňme, že podvody se tehdy týkaly spíše než jednotlivců nejvíce právě bankovních institucí. Nelegální transakce spočívaly v tom, že banky poskytovaly milionové úvěry a jako zástavu braly právě zmíněné nadhodnocené drahokamy, jejichž skutečná hodnota byla až desetinásobně nižší.

Pikantní bylo, že ani o řadu let později, žádná z dotčených bank nepřiznala, že má z tohoto období v trezorech vlastně téměř bezcenné kameny. Jak tehdy upozornila Mladá fronta Dnes, z policejních vyšetřování přitom vyplývalo, že se to týkalo prakticky všech finančních ústavů v zemi.

Banky poskytovaly úvěry jištěné drahokamy, včetně diamantů, hlavně v letech 1991 až 1994. Dnes už jde spíše o výjimky, o kterých však banky s odvoláním na ochranu klientů a bankovní tajemství, mluvit ani prostřednictvím svých mluvčích v obecné rovině, nechtějí. V devadesátých letech se k nám přeceněné drahokamy – většinou safíry, rubíny či smaragdy dostávaly nejčastěji ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Punc legalizace bankéřům poskytovaly falešné znalecké posudky. Nikoho nezarazilo, že byly zpracované okruhem stále stejných znalců. A nikoho nenapadlo si nechat udělat ocenění i nezávisle na nich – u nějaké třetí strany. Pak už asi ani nebylo překvapením, že firmy, které dávaly kameny do zástavy, půjčky vesměs nesplatily. Praktiky tohoto typu tak neustála například plzeňská Kreditní banka.

Banky případy nehlásily – policie nemohla nic dělat

Protože banky tyto případy nehlásily, policie dlouho nemohla proti podvodníkům s drahokamy nijak zasáhnout. Až po několika letech se našla cesta, jak udělat této závažné kriminalitě přítrž.

Vyšetřování například ukázalo, že na nelegálních transakcích se podílely například i osoby spojené s nyní již neexistující severočeskou firmou Ikona Frýdlant. Ta s podvody s přeceněnými nerosty v Česku začínala.

Její zástavy nadhodnocoval vždy stejný znalec, na základě jehož posudků braly drahokamy i banky na Slovensku. Po zatčení prvních osob ministerstvo vnitra oznámilo, že tyto podvody mají rysy klasického organizovaného zločinu.

Laboratoř proti podvodům

A tak se zrodil nápad v hlavě již zmíněného ministra Bašty, aby vláda vytvořila zcela nový úřad – takzvanou gemologickou laboratoř – v němž by si každá banka mohla drahokamy nechat ohodnotit. Měla to být státní instituce, laboratoř měla vykonávat podobnou práci jako puncovní úřad.

„Úřad nakonec ale u nás nevznikl. Na sousedním Slovensku je alespoň možné u Puncovního úřadu objednat určení drahého kamene, nikoli však jeho kvality nebo dokonce ceny. Protože gemologie je dnes velmi složitým oborem, podobný úřad by musel být velmi nákladně vybaven a odborníků, kteří by tam mohli pracovat, je v ČR pouze několik, tudíž málo.

Pokud vím, všichni jsou zcela vytíženi a pochybuji, že by chtěl někdo z nich nastoupit do státních služeb,“ uvedl pro KG.cz.cz na pravou míru původní záměry a současný stav Jaroslav Jiránek z České gemologické laboratoře. Plány Jaroslava Bašty tedy naplnění nedošly.

Češi za diamanty utrácejí ročně miliardy korun

Diamanty a drahé kameny u nás však stále přitahují řadu zákazníků. Vedle pořizování šperků, stoupá obliba investic do těchto kamenů. Nutno si ale uvědomit, že jde o investice spíše alternativní, specifické a s riziky.  I tak za ně vydají Češi ročně miliardy korun.

Jak se určuje cena?

Cena diamantu (u jiných drahých kamenů je to podobné) je určena čtyřmi hlavními faktory. Ty se podle začátečních písmen anglických slov označují jako 4C:

  • tedy carat (hmotnost)
  • color (barva)
  • clarity (čistota)
  • cut (brus)

Jeden karát odpovídá váze 0,2 gramů. Barevně je rozlišováno na dvanáct kategorií od prvotřídně bílých až po barevné diamanty. Čistota je pak určována počtem cizorodých látek, které se nazývají inkluze a dělí se do sedmi kategorií. Právě ty rozlišují, v jaké ceně kamínek je a o jak moc výhodnou investici se může jednat.

Jak je možné zjistit například dotazem u společnosti D.I.C., hodnota diamantů pravidelně narůstá o 5 až 10 procent ročně. Sympatické je, že za posledních 100 let klesla jejich cena pouze dvakrát, a to v 70. letech a v roce 2008.

Laik se lehce napálí. Zárukou může být koupě přes diamantovou burzu

Investiční kámen, o jehož koupi se zákazník rozhoduje, má stanovenou cenu. Ta oficiálně vzniká ceníkem vytvořeným podle Diamond Rapaport report. To je index velkoobchodních cen, který je transparentní a každý obchodník jej musí poskytovat. Je též potřeba dát si pozor i na původ kamene.

Správný a bezpečný investiční diamant musí být vybaven certifikátem z gemologické laboratoře, zabalen a popsán laserem.

Jak už ale bylo uvedeno výše, rozeznat, který diamant a drahý kámen je dobrou investicí a který bude znamenat naopak jen ztrátu, je velmi těžké. Proto odborníci na investice diamanty moc nedoporučují.

Pokud do toho přesto někdo chce jít, upozorňují na to, že je potřeba dodržet všechna bezpečnostní pravidla, aby obě obchodní strany dostaly to, co si vzájemně přislíbily. V takovém případě by prodej měl ideálně proběhnout skrz diamantové burzy.

Jak se nenechat podvést? Universální návod neexistuje

Podle gemologa Jiránka, pokud chceme co největší jistotu, že na diamantech neproděláme, je třeba vždy vyžadovat a trvat na kvalitním certifikátu. A vše konzultovat s erudovaným odborníkem-gemologem. „Kvalitní certifikát obsahuje množství dat, které je schopen správně a do detailu vyhodnotit právě jen gemolog,“ zdůraznil pro KG.cz.cz.

V souvislosti s tím se nabízí i další otázka – v případě, že bychom potřebovali soudního znalce, kam se obrátit? Existuje rada, kde hledat někoho, kdo by měl vystupovat nezaujatě? „Seznam znalců je veřejně přístupný na portálu justice.cz.

Znalců pro obor: Drahé kovy a kameny je v České republice v současné době kolem čtyřiceti, ovšem jejich kvalita je různá. Řada z nich se věnuje spíše znalcovství pro drahé kovy, znalcovství pro drahé kameny-gemologie vyžaduje totiž velmi nákladné vybavení.

Asi je na místě upřesnit, že zvláštní specializace soudních znalců, kteří by se orientovali pouze na diamanty, není,“ doplnil ještě Jiránek.

O kolik může nešťastný zákazník přijít při špatné koupi?

Asi každého, kdo o investicích do diamantů a drahých kamenů někdy uvažoval nebo uvažuje, zajímá, o kolik ho může špatný obchod připravit. Samozřejmě je to různé a odvíjí se to od toho, kolik je jedinec ochotný do tohoto artiklu vložit.

Obecně platí, že čím víc se může zdát nějaká nabídka výhodnější, tím větší riziko se za ní pravděpodobně skrývá.

„Kupující může prodělat na diamantech i desítky procent toho, co do nich vložil. Někdy i víc – pokud koupí kámen, který je ve výsledku neprodejný. Asi i proto zájem o naše služby v posledních letech stále stoupá,“ uzavřel Jaroslav Jiránek z České gemologické laboratoře.

Podvody s drahými kameny pokračují. Nyní jsou ale cílené spíš na jednotlivce

Blyštivé kamínky ale svými odlesky dál probouzejí v podnikavcích stále nové a nové praktiky, jak se na nich obohatit, i když se nejedná o kamínky valné kvality. A týká se to nejen výše popsaných investic, ale i šperkařství.

Nejsou to ani dva roky, kdy Česká obchodní inspekce vydala i prostřednictvím ČTK varování před nákupem šperků ve dvou tuzemských e-shopech, které klamaly spotřebitele. Místo údajně drahých kamenů obsahovaly zakoupené šperky jen laciné napodobeniny.

Česká obchodní inspekce (ČOI) tak přistoupila ke kontrolní akci na základě podnětu spotřebitele.

V žádném ze šperků zakoupených inspekcí v jednom ze dvou internetových obchodů nebyl inzerovaný drahý kámen diamant/briliant. Inspektoři přitom zakoupili na e-shopu tři druhy šperků: briliantové oko, diamantový náramek a korunkový prsten s diamantem.

U výrobků však prodávající uváděl, že výrobek je osazen briliantem/diamantem. Tvrzení ale neodpovídala výše prodejní ceny – cca 200 Kč.

„Posouzením v odborné laboratoři bylo následně zjištěno, že se skutečně nejedná o brilianty/diamanty. Zjištění tak nasvědčuje tomu, že prodávající porušuje zákaz používání nekalých obchodních praktik,“ uvedl mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.

Ošizené šperky odhalili inspektoři pak i v druhém internetovém obchodu. Jeden šperk měl být podle prodejce pozlacený, druhý pak s rhodium úpravou. Posouzením v odborné laboratoři však nebyla ani rhodium úprava, ani pozlacení prokázáno.

Mluvčí ČOI v této souvislosti uvedl, že od roku 2010, kdy je u nás prodej šperků kontrolován, jsou nedostatky zjišťovány ve zhruba 70 procentech kamenných provozoven. Prodávající zákazníkům nejčastěji tvrdí, že šperky jsou osazeny drahými kameny, ale ve skutečnosti se jedná o levné napodobeniny.

Falešné diamanty z Čečenska

V minulosti se do Česka dostávaly falešné diamanty (většinou používané však ve šperkařství, nikoli k investicím) prostřednictvím čečenské mafie. Takzvané „yagy“ se k nám vozily po kilogramech a tajné služby dokonce nevyloučily, že tímto způsobem Čečenci získávali peníze k financování teroristických akcí.

Kvalita yagů je přitom taková, že padělek (diamantu) neodhalí prý ani běžná zkouška zlatnickou jehlou. Pro Právo to před několika lety uvedl expert, který působil dlouhodobě ve starožitnictví a šperkařství. Zisky z podvodů s yagy tak byly obrovské.

Skutečná cena jednoho kvalitního yagu totiž byla prý okolo tří set korun i méně. Jeden kilogram yagů, tedy pět tisíc karátů, tak stál asi 300 tisíc korun. Diamantový briliant však je tisícinásobně dražší. Stejné množství kvalitních briliantů by vyšlo na 300 miliónů.

Copyright © 2023 KG.cz. Všechna práva vyhrazena. | Nakódoval Leoš Lang